Viděla jsem ji!!!
Minulý týden jsem zažila jeden z nejkrásnějších dnů v mém životě. Začalo to letem, kdy z mraků vyčuhovaly vrcholky zasněžených hor, které se postupně ukázaly v celé své kráse a my přistáli za severním polárním kruhem v Tromsø, v městě umístěném na ostrově.
Modré nebe nám nedalo jinak na výběr, než se vydat hned první den na výlet. Něco tak krásného jsem nikdy neviděla, všude kolem neskutečné hory s bílými vršky, to se nedá popsat, to se opravdu musí zažít. Na každý kopec kam se chcete vydat vás čeká pořádný výšlap, ale odměna je pak parádní... výhled na Tromsø nebo na další a další hory...
První den jsme měli stále letní čas tak slunce zapadalo v půl páté, takže jsme si mohli výhledy pořádně užít, jen bylo zvláštní, že slunce zapadalo na sever, to jsme s Janou furt řešily jak to vlastně za tím polárním kruhem funguje... téma na pár hodin :-)
A pak když se setmělo a nastala devátá hodina se to stalo... nebe zakryla polární záře, měnící se každou sekundou, s nespočetně tvarů a barev... slyšeli jsme odevšad samé radostné a nadšené výkřiky a sami jsme se nemohli od nebe odtrhnout. Polární záře byla po celém nebi, jednu chvíli jsme koukali na jednu stranu a pak si někdo všiml dalšího útvaru na jiné straně a zakřičel koukněte tamdle a tamdle!! prostě nadšení a radost... panebože to je krásné!!! Po hodině divadlo skončilo a nebe zakryly mraky. Ukázala se nám ještě jednou, když jsme se chystali jít spát, tak jsme vyběhli v pantoflích a s rozzářeným obličejem pozorovali tu nádheru... a tak skončil jeden z nejkrásnějších dnů, todle opravdu nikdy nezapomenu.
P.S. hlavně si tu záři moc nezvětšujte je to strašný...
Modré nebe nám nedalo jinak na výběr, než se vydat hned první den na výlet. Něco tak krásného jsem nikdy neviděla, všude kolem neskutečné hory s bílými vršky, to se nedá popsat, to se opravdu musí zažít. Na každý kopec kam se chcete vydat vás čeká pořádný výšlap, ale odměna je pak parádní... výhled na Tromsø nebo na další a další hory...
První den jsme měli stále letní čas tak slunce zapadalo v půl páté, takže jsme si mohli výhledy pořádně užít, jen bylo zvláštní, že slunce zapadalo na sever, to jsme s Janou furt řešily jak to vlastně za tím polárním kruhem funguje... téma na pár hodin :-)
A pak když se setmělo a nastala devátá hodina se to stalo... nebe zakryla polární záře, měnící se každou sekundou, s nespočetně tvarů a barev... slyšeli jsme odevšad samé radostné a nadšené výkřiky a sami jsme se nemohli od nebe odtrhnout. Polární záře byla po celém nebi, jednu chvíli jsme koukali na jednu stranu a pak si někdo všiml dalšího útvaru na jiné straně a zakřičel koukněte tamdle a tamdle!! prostě nadšení a radost... panebože to je krásné!!! Po hodině divadlo skončilo a nebe zakryly mraky. Ukázala se nám ještě jednou, když jsme se chystali jít spát, tak jsme vyběhli v pantoflích a s rozzářeným obličejem pozorovali tu nádheru... a tak skončil jeden z nejkrásnějších dnů, todle opravdu nikdy nezapomenu.
P.S. hlavně si tu záři moc nezvětšujte je to strašný...