McNaught (C/2006 P1)
V posledních pár dnech je na ranní a večerní obloze vidět velmi jasná kometa - McNaught (C/2006 P1).
Dneska ráno jsme se rozhodli, že tuto kometu budeme pozorovat. Vstali jsem teda kolem šesté hodiny ráno a vyrazili na Kraví horu. Doufali jsme, že se počasí umoudří a nechá nás se kouknout na tu krásu. Měli jsme čas do 7:45, kdy vycházelo Slunce, poté již kometa zmizí v záři naší hvězdy.
Time over se blížil a nám začalo být jasné, že kometu za mraky, které byly neuvěřitelně ozářené vycházejícím Sluncem, neuvidíme. Bylo to nádherné představení, ale kometu jsme bohužel neviděli.
A samozřejmě, že pak celý den bylo jasno ani jeden mráček, aspoň nám to dalo odhodlání do pozorování komety na večerní obloze. Ale scénář se opakoval, jen v opačném pořadí. Na jasné obloze se začali objevovat mraky směrem od západu. Začali jsme se strachovat, že zase nic neuvidíme. Neztráceli jsem ale naději, a tak se vytáhli dalekohledy. Gomez se kouknul do sometu a co neviděl, kometa jak vyšitá. Jasná tečka s malým ohonem to bylo vše, co bylo vidět. Stačili jsem se rychle kouknout než zašla za mraky, ale i z toho jsme měli strašnou radost.
Už jsme si mysleli, že to je vše co nám dneska ukáže. Mraky začali hořet nad zapadajícím Sluncem, aby se mohly za nedlouho uhasit a plout dál v přicházející tmě.
Perla večera teprve přišla, když se udělala malá díra v mracích a vykoukla na nás (pro mě ohromná) kometa. Byl to nádherný zážitek, kdy strach, že kometu neuvidíme, se proměnil v krásný pocit, že vidíte poprvé něco, co jste nikdy neviděli.
Byla to moje první velká kometa s ohonem, jak řekl Filip "kometa tisíciletí" :)
Pokud byste chtěli vidět to co já: tak tady je pár obrázků
Dneska ráno jsme se rozhodli, že tuto kometu budeme pozorovat. Vstali jsem teda kolem šesté hodiny ráno a vyrazili na Kraví horu. Doufali jsme, že se počasí umoudří a nechá nás se kouknout na tu krásu. Měli jsme čas do 7:45, kdy vycházelo Slunce, poté již kometa zmizí v záři naší hvězdy.
Time over se blížil a nám začalo být jasné, že kometu za mraky, které byly neuvěřitelně ozářené vycházejícím Sluncem, neuvidíme. Bylo to nádherné představení, ale kometu jsme bohužel neviděli.
A samozřejmě, že pak celý den bylo jasno ani jeden mráček, aspoň nám to dalo odhodlání do pozorování komety na večerní obloze. Ale scénář se opakoval, jen v opačném pořadí. Na jasné obloze se začali objevovat mraky směrem od západu. Začali jsme se strachovat, že zase nic neuvidíme. Neztráceli jsem ale naději, a tak se vytáhli dalekohledy. Gomez se kouknul do sometu a co neviděl, kometa jak vyšitá. Jasná tečka s malým ohonem to bylo vše, co bylo vidět. Stačili jsem se rychle kouknout než zašla za mraky, ale i z toho jsme měli strašnou radost.
Už jsme si mysleli, že to je vše co nám dneska ukáže. Mraky začali hořet nad zapadajícím Sluncem, aby se mohly za nedlouho uhasit a plout dál v přicházející tmě.
Perla večera teprve přišla, když se udělala malá díra v mracích a vykoukla na nás (pro mě ohromná) kometa. Byl to nádherný zážitek, kdy strach, že kometu neuvidíme, se proměnil v krásný pocit, že vidíte poprvé něco, co jste nikdy neviděli.
Byla to moje první velká kometa s ohonem, jak řekl Filip "kometa tisíciletí" :)
Pokud byste chtěli vidět to co já: tak tady je pár obrázků
0 Comments:
Okomentovat
<< Home