Polibek pro Sigur Rós

V 6:00 vyrážím spolu s Tomášem a Jirkou směr Vídeň. Do koncertu zbývá asi 12 hodin na prohlídku centra nám to krásně stačí.
Zastavujeme se v tehdy ještě krásném parku na snídani a poté jdeme k Stephansdomu, románsko-gotická katedrála, Ringstrasse, MuMoKu a Belvedéru. V Horním Belvedéru si jdem prohlídnout sbírku, kde je vystaven i nejslavnější obraz od Gustava Klimta, Polibek z přelomu let 1907/1908 a i jeho další obrazy: Judita a Holofernes, Portrét Fritza Riedlerové, ... Znovu se vracíme do centra k Secesnímu pavilonu - krásná budova od architekta Olbrichta z roku 1898. S postupujícím časem pomalu vyrážíme k Aréně, naposledy se zastavujeme u HundertwasserHaus a v parku na večeři a kolem šesté hodiny dorážíme k Aréně, cestou se míjíme s Kjarrim a s členkou z Amiiny Maria Huld Markan aspoň myslím, že to byla ona.
Předkapely byly dvě: The Kissaway Trail a Yeasayer. První z nich nebyla nic moc, posloucháme ji z povzdálí, ale na Yeasayer jdem před podium. Hráli skvěle a my se dobře bavili.
Je asi 21 hodin, Sigur Rós za velkého potlesku přichází na podium, všem se na tvářích objevil úsměv a začali hrát. Dvě hodiny neskutečné energie, zahráli z každého alba aspoň kousek. Setlist se skládal z 16 písniček:

Svefn-g-englar
Glósóli
Sé Lest
Ný batterí
Við spilum endalaust
Hoppípolla
Með Bloðnasir
Fljótavík
Viðrar Vel Til Loftárása
Sæglópur
Inní mér syngur vitleysingur
Olsen Olsen
Hafsól
Gobbledigook
---------------
Untitled VIII
---------------
All Alright

U písničky Hafsól Jónsi zlomil smyčec, stejně jak v Reykjavíku, tam jsem si myslela, že se opravdu tak rozjel, ale když to udělal i ve Vídni ..., ikdyž nepochybuju, že prožívá všechny koncerty stejně naplno. Celou dobu má zavřené oči a prohodí jen pár slov.
U jiné písničky, bohužel si nepamatuji u které, si prohodí místa. Jónsi jde ke klávesám, Kjarri ke kytaře, Orri ke xylofonu a Georg za bicí...
Spolu s kapelou jsme udávali rytmus tleskáním při Gobbledigook, rychlý rytmus přes 3 minuty, a to jsme pak museli Sigur Rós vytleskat znovu na podium pro příspěvek a podařilo se, dokonce na dva další.
U poslední písničky All Alright (jediná co nazpívali anglicky) jsou na jevišti pouze Jónsi, Georg a Kjarri, bez bubnů. Jónsi při ní ani nehraje na kytaru, ale za to na ruce, kdy vytváří různá gesta, to je taky neskutečný zážitek...
Je skoro 23 hodin a Sigur Rós opouští jeviště opět za obrovského potlesku. Člověk po těch dvou hodinách ztrácí slova a jediné co mu zbývá je široký úsměv. Byl to neuvěřitelný zážitek, možná větší než v Reykjavíku, aspoň vím, že foťák s sebou na koncerty nebrat.
Teď už jen přečkat noc v parku, kde jsme ráno snídali a v 8:35 jet zpět do Brna a domů... 19.8. zase v Praze :)


pár fotek od Tomáše :)

Laugardalur a Sigur Rós aneb 1. kapitola z mojí cesty po Islandu

Vlastně to byla předposlední kapitola, krásná tečka za celou cestou z Landmannalaugar do Thórsmörku. Byl to ten nejkrásnější týden co jsem zažila. Plno věcí, které jsem viděla poprvý v životě. Celá ta zkušenost mi vehnala slzy do očí, neuvěřitelná příroda, neuvěřitelné zážitky.

Koncert Náttúra byl zaměřen na ochranu islandské přírody. Vystoupili na nich Sigur Rós, Björk, Ólöf Arnalds a Ghostdigital. První začali hrát Ghostdigital, no abych se přiznala tak první půl hodinu jsem myslela, že jenom zkouší aparaturu, ale nakonec se z toho vyklubal hodinu a půl trvající koncert. Po nich nastoupila Ólöf Arnalds s jejím krásným hlasem.
Kolem 19. hodiny jsem se dočkala - Sigur Rós, to bylo, no prostě úžasný, nevím co víc k tomu dodat jen snad, že do Vídně si foťák určitě brát nebudu.
Zahráli i pár písní z jejich nového alba, píseň Gobbledigook zahráli i s Björk a Ólöf Arnalds, neuvěřitelně veselá písnička, a ještě mnohem víc, když je hraná naživo. Celý déle než hodinu trvající koncert ukončili mou nejoblíbenější Untitled VIII. S úsměvem od ucha k uchu jsem si pak užívala koncert Björk, která mě strašně mile překvapila. Všichni jsme se vydováděli a pak šli na poslední drink do centra Reykjavíku...

Fotky najdete po kliknutí na obrázek níže, nejsou kdoví jak krásný, ale pro mou vzpomínku úplně stačí.

Koncert jsem zapsala jako první, protože se nejlíp dali seřadit všechny fotky, dalších asi tak tisíc fotek budu časem přidávat a s nimi i popis naší cesty.